Ve fyzice označuje tepelná vodivost schopnost daného kusu látky, konstrukce ( např. zdi), vést teplo. Představuje rychlost, s jakou se teplo šíří z jedné zahřáté části látky do jiných, chladnějších částí. Součinitel tepelné vodivosti bývá často . Jde o veličinu charakterizující schopnost látky vést, přenášet, teplo. Vysvětlení: Jde o parametr, který .

Jedná se fizikální veličinu tepelná vodivost schopnost látky vést, přenášet teplo. Tato veličina ukazuje rychlost, jakou se teplo šíří a přenáší z jedné zahřáté části materiálu do jiné části materiálu v našem případě dále prostoru zejména chladnějších částí. V tomto příspěvku bude doplněn vztah mezi oběma tepelnými vodivostmi zdiva ve vodorovném směru a ukázány některé praktické důsledky upřesnění tepelných vlastností zdiva.

Tepelnou vodivost daného . Minimální model zdiva potřebný pro výpočet ekvivalentní tepelné vodivosti (zobrazen bez polovin ložných spár) Ekvivalentní tepelná vodivost. V případě elektricky nevodivých látek můžeme vedení tepla vysvětlit tak, že částice v zahřívané části tělesa se více rozkmitají a předávají část své kinetické energie částicím sousedním. Mar Naštěstí i zde jsou hodnoty hustoty mědi a mosazi dostatečně blízké, takže nemohou vysvětlit diametrálně odlišné chování těchto dvou látek a zbývá tak jediný „viník“ – rozdílná tepelná vodivost.

Fyzikálně lze společný vliv hustoty, tepelné vodivosti a měrné tepelné kapacity popsat tzv. Označuje se malým řeckým písmenem lambda. Udává schopnost stavebních materiálů vést teplo. Telpelná vodivost stavbeních materiálů je konstantní veličina. O proti tumu tepelné vodiče mají vysoký . Pojem tepelné vlastnosti je poměrně široký a je možné sem zařadit celou škálu charakteristik . Pro vnitřní konstrukce, v nichž . Fyzikální jednotky tepelné vodivosti a tepelného odporu udávají schopnost materiálů vést teplo.

Z pohledu podlah můžeme k daným veličinám přistupovat dvěma způsoby. První je pokládka na podlahové vytápění, kdy samozřejmě chceme, aby podlaha vedla teplo co nejlépe. Pro proces sdílení tepla platí základní diferenciální rovnice λ. Pro stacionární děje (při konstantním přívodu tepla) je možné psát jednodušší diferenciální rovnici q = – λ grad . K (= C°) na délce m≈.

Rozdíl je to tak malý, že to celkovou tepelnou . Diamanty mají 6x větší tepelnou vodivost než měď.

Této vlastnosti se využívá jak při testování diamantů, tak při použití diamantů v nanotechnologiích.